Ďáblický uličník

Zpracovala: Jana Rexová

Označování veřejných prostranství (ulic, náměstí,...) je určeno zejména k orientaci v obci a k usnadnění identifikace veřejnou správou. Do konce 18. století postačovala identifikace jednotlivých domů, jak se ale města rozrůstala, ukázala se nutnost zavedení názvů veřejných prostranství pro jednoznačnou orientaci ve městě. V Ďáblicích měly nejdříve jména jen ulice v historickém středu směřující do sousedních obcí, až v roce 1922, po vzniku tzv. Velké Prahy v těsném sousedství obce, proběhlo hlavně pro účely pošty pojmenování všech tehdy existujících ulic v obci, které dosud neměly název, převážně podle českých historických osobností.

Pojmenování veřejných prostranství bývalo až do období první republiky v pravomoci místní samosprávy. V roce 1920 byla poprvé legalizována možnost přejmenování historicky překonaných názvů měst, obcí a ulic. V následujících obdobích docházelo k proměnám názvů zejména z politicko-společenských důvodů. Jména ulic se za posledních 100 let měnila zejména v souvislosti se vznikem samostatného Československa roku 1918, s nacistickou okupací v letech 1939–1945, s koncem druhé světové války (r. 1945) a s nástupem komunistů k moci v roce 1948. V případě Ďáblic souvisela další větší vlna přejmenovávání ulic s připojením k Praze v r. 1968, kdy bylo třeba odstranit duplicitu názvů. Poslední velké přejmenovávání po pádu komunismu probíhalo zejména v letech 1990–1996.

Současné názvy ulic a náměstí v Ďáblicích by měly být odrazem doby, ve které žijeme, a historie obce, které si vážíme. Při bližším pohledu zjistíme, že jsou zde názvy nejčastěji motivovány jmény obcí (24) majících často vazbu na Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, nebo ležících na sever od Prahy, dále polohou ulice (18) zahrnující i místní a pomístní jména, názvy měsíců v roce (8), některé ulice nesou název podle povolání (5) připomínajících bývalý zemědělsko-chovatelský ráz obce, jiné nesou jména historicky doložených osob (4), nebo názvy přírodnin (3), některé názvy nelze zařadit do žádné z jmenovaných skupin (4).

Při naší vycházce po 65 ďáblických ulicích a 1 náměstí (počet ulic a náměstí platný k 1. 8. 2016) začneme u historicky nejstarších komunikací. Na mapě stabilního katastru z první poloviny 19. století¹ vidíme, že historický střed Ďáblic leží na západním okraji křižovatky dvou silnic – dnešní Ďáblické vedoucí po staletí severním směrem od Prahy do severních Čech, a dnešní Kostelecké, která směřovala východním směrem přes Čakovice do Čelákovic a Staré Boleslavi. Další historická cesta vedla do Chaber – dnešní Šenovská. Na mapě jsou vidět ještě cesty směrem do Chaber a Zdib – dnešní Statková, směrem do Letňan – dnešní K Lomu, od historického centra obce k vrchu Ládví -  dnešní Osinalická a Květnová a kolem historického jádra na jihu – dnešní Konětopská a Na Terase.

¹http://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/am_main_102067_17.html
(kliknutím myší na sever Prahy přiblížit mapku, až se objeví Ďáblice s detaily, pak v modré tabulce vpravo nahoře zaškrtnout "Stabilní katastr spojený")

B (5) | C (4) | Ď (2) | H (3) | K (11)