Studie hodnoty těžkých kovů uvnitř pražských budov

Organizace Arnika provedla studii hodnot těžkých kovů uvnitř pražských budov. Vzorky byly odebírány i na území MČ Ďáblice. Celou studii, včertně doporučení jak se vyhnout znečištění těžkými kovy v domácnosti, naleznete v dokumentu v příloze.

Shrnutí studie:

1. Praha vychází poměrně dobře ve srovnání s ostatními vědeckými studiemi zkoumajícími přítomnost těžkých kovů v prachu uvnitř budov. Srovnání zahrnovalo zejména země třetího světa, ale například též s kanadskou Ottawou. V Evropě  podobné studie nejsou k dispozici.

2. V EU ani v ČR neexistují limity pro přítomnost těžkých kovů uvnitř budov v prachu. Srovnávány byly tedy výsledky zejména s limity pro dětská pískoviště, které jsou u nás velmi přísné. Zde u některých kovů tyto limity byly překročeny. Pro kadmium je stanoven velmi přísný limit 0,3 mg/kg, který byl překročen u více než poloviny veřejných budov. U olova a rtuti byl překročen tento limit u zhruba třetiny veřejných budov. Tyto limity jsou však pouze hypotetické, protože v budovách takové stanoveny nebyly.

3. Neprokázala se souvislost mezi dopravou a průmyslovým zatížením lokality a vyššími hodnotami těžkých kovů v prachu. V Ďáblicích byly nalezeny u obou vzorků mírně vyšší hodnoty kadmia. Původ se nepodařilo prokázat. Vyšší zatížení je možné sledovat také více u budov v centru města. Některé hodnoty byly vyšší v centru města, ale nebylo to pravidlem. častým jevem bylo, že zatíženější jsou veřejné budovy, a to zejména ty z 1.pol. 20.století.

4. Vyšší zatížení je pravděpodobně způsobeno vnitřním vybavením místností. U vyšších koncentrací těžkých kovů v prachu bylo vedle dotazníku ve dvou veřejných budovách přeměřeno vybavení přístrojem XRF, který detekuje přítomnost chemických prvků v zařízení. U těchto budov bylo prokázáno několik zdrojů olova v barvách, v kovových doplňcích, apod.

Z ne zcela reprezentativního výzkumu vyplývá, že souvislost mezi vnějšími zdroji znečištění dané lokality těžkými kovy, případně vyššími hodnotami polétavého prachu v ovzduší nebyla prokázána. Například vyšší koncentrace olova ve veřejných budovách pravděpodobně pochází z vnitřního vybavení. Řada z nich totiž pochází z 1. poloviny 20. století. Interiéry veřejných budov jsou vybaveny nábytkem a zařízením obsahujícím vyšší množství olova, nebyly zde možná odstraněny olovnaté nátěry a výmalby, případně jiné vybavení s obsahem olova, například některé výrobky z PVC. U kadmia pak byly nejvyšší hodnoty naměřeny v malířských ateliérech, kde je předpokládáno použití pigmentů s vysokým obsahem kadmia.

Sdílet