Jako dopravní čtyřproudová komunikace je druhou částí Prosecké radiály spojující Městský a Pražský okruh na severu Prahy. Začala se budovat na podzim r. 1988 a byla dokončena v roce 1992. Tato část radiály začíná na jihu na katastrálním území Kobylisy před mimoúrovňovou křižovatkou s Průmyslovým polokruhem a odtud pokračuje jako Cínovecká ulice východně od Ďáblic k mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/243 (ulice Ďáblická) v prostoru mezi Ďáblicemi a Březiněvsí, kde je v budoucnu plánované napojení Pražského okruhu (jižní varianta). Prosecká radiála v úrovni Zdib plynule přechází v dálnici D8.

Komunikace je pojmenována podle horské osady Cínovec ležící v severních Čechách v Krušných horách, severně od Teplic, na hraničním přechodu do Německa. Cínovec byl již od první písemné zmínky z r. 1378 vázán na královské hornické město Krupka, odtud přicházeli z české strany havíři, rýžovníci a podnikatelé. Od poloviny 15. století zde nabývala stále většího významu těžba cínowolframových rud a přes několik výkyvů pokračovala až do 20. století. V průběhu staletí se Cínovec stal velmi početnou obcí a jeho význam narůstal takovým způsobem, že mu byl roku 1885 udělen statut hornického města. Ukončení těžby roku 1990 znamenal v historii Cínovce velký zlom. Osada se postupně vylidnila a stala se spíše rekreační oblastí.[1]

Zajímavá je i historie hraničního přechodu v Cínovci. Jelikož byla hranice mezi Saskem a Čechami v Krušných horách ve středověku nejednoznačná a často se měnila, byla na základě Chebské smlouvy.[2] 25. dubna 1459 pevně stanovena. Část Cínovce se tak ocitla na německé straně (jedná se o dnešní Zinnwald-Georgenfeld). Hranice stanovená v Chebu je v téměř nezměněné podobě platná dodnes a řadí se tak k nejstarším platným, dohodou vymezeným hraničním liniím v Evropě.[3] U Zinnwaldu můžeme ještě dnes najít historický hraniční mezník z r. 1673.[4]

[1] Wikipedia

[2] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 1. díl, str. 110

[3] http://www.hranice1459.cz/cs

[4] Čeněk M. Kadlec: Hry o hranice, str. 36