Mushrooms

Honestly, I have never really understood why Czechs all love mountains. Many of you would choose an adventurous mountain holiday and would say no to lying all day in the sun at a ‘boring’ seaside resort. There is nothing more beautiful than the view from this mountain – you often hear. I always loved flat places (see Hungary) and never really enjoyed any serious climbing, high spots or the wonderful view. After spending many years here finally this summer I gave up and we had a proper holiday in the mountains thanks to our kind friends. It was in the Šumava mountains and they already had been there many times, knew the best places to visit and all the best routes and spots, views and all. Many thanks for that as they were perfect guides and made our week flawless. So this is how I experienced a real mushroom picking trip as well. You guys are really lucky with this too. Basically you enter any forest and there is a huge variety and amount of mushrooms to choose from, pick and eat later on. It is not the same in Hungary (we have clearly less) and now I sort of understand why it is a national sport here, why you can see all those people with the baskets (full or almost full), cars parking next to the forests, Facebook selfies with huge mushrooms and so on and so forth. Last but not least those mushrooms are delicious anyway you cook, bake, fry, dry them. So is it why you all go to the mountains?

The habit of picking mushrooms is one of the things Hungarians living in the Czech Republic observe as one of the unique Czech things. There are others though. There is a Facebook group for Hungarians living in the Czech Republic and during the summer I asked what they find interesting or strange and different here. The group contains more than 1,000 members some of them just arrived, many of them living here for many years. The group usually deals with cultural events (exhibitions, concerts, etc.), trips, educational programs and everyday issues (such as if anyone knows a piano-tuner who preferable speaks English). The question I put blew the group up for a couple of days with hundreds of posts and reactions (of course that was not my point). It seemed everyone had some opinion on the topic. I guess it is the same with all people living in a foreign country. You somehow become an expert on the locals. You can’t help observing them. Anyway many things came up (and I will write about those next time), but one of the first things was the formal style (vykání) in everyday interactions. It was strange to me as well at the beginning. People with the same or around the same age tend to use informal language (you say ‘szia=ahoj’) in shops, at the hairdresser’s or in libraries or anywhere else in Hungary. However I got used to the formal style here so much, that I find it strange when I go back to Budapest and an unknown young girls says ‘szia’ to me. Picking mushrooms, using formal language… am I becoming Czech?

As usual, feel free to send your feedback, or question or just say hello here: zpravodajbess@gmail.com

Houby

Upřímně řečeno, nepochopil jsem, proč všichni Češi milují hory. Mnozí z vás dávají přednost dobrodružné dovolené na horách a říkají, že by neleželi celý den na slunci v nudném přímořském letovisku. Často je slyšet - není nic krásnějšího, než pohled z této hory. Vždycky jsem miloval rovinu (viz Maďarsko) a nikdy mě skutečně netěšilo jakékoliv vážné lezení, vysoká místa nebo nádherný výhled. Po mnoha letech strávených zde jsem to toto léto konečně vzdal a měli jsme díky našim milým přátelům správnou dovolenou na horách. Bylo to na Šumavě, kde oni byli už mnohokrát a věděli, která nejkrásnější místa navštívit a znali všechny nejlepší trasy, místa, výhledy a všechno ostatní. Díky za to vše, byli skvělými průvodci, takže náš týden neměl chybu. Tak jsem také zažil opravdový houbařský výlet. S tím vy máte také štěstí. V podstatě vejdete do jakéhokoliv lesa a tam je k výběru ohromné množství různých druhů hub, které seberete a později sníte. Takové to v Maďarsku není (máme hub zřetelně méně) a teď už asi rozumím, proč je to tady národní sport, proč je možné vidět všechny ty lidi s košíky (plnými, nebo téměř plnými), auta parkující u lesa, facebooková selfíčka s ohromnými houbami a tak dál a tak dál. V neposlední řadě jsou tyto houby chutné, ať je jakkoliv připravíte pečením, smažením nebo sušením. Tak proto jezdíte všichni na hory?
Zvyk sbírat houby je jedna z věcí, které si Maďaři v České republice všimnou jako něčeho typicky českého. I když jsou to i jiné věci. Maďaři žijící v České republice mají svou facebookovou skupinu a během léta jsem se jich zeptal, co se jim tady zdá zajímavé, divné nebo odlišné. Tato skupina má přes 1000 členů, někteří právě přijeli, mnoho z nich tady žije hodně let. Většinou se zabývají kulturními událostmi (výstavami, koncerty atd.), výlety, vzdělávacími programy a každodenními záležitostmi (jako jestli někdo ví o ladiči piana, který navíc hovoří anglicky). Můj dotaz způsobil na několik dnů příval stovek reakcí (což ovšem nebyl můj záměr). Zdálo se, že každý měl na toto téma nějaký názor. Myslím si, že to je stejné u všech lidí, žijících v cizí zemi. Tak nějak se stanete znalcem místních lidí. Nemůžete si pomoci a pozorujete je. Nicméně z toho vyšlo mnoho postřehů (a o nich napíši příště), ale jedna z prvních věcí byl formání způsob (vykání) v každodenní komunikaci. Zkraje mi to přišlo zvláštní. V Maďarsku lidé stejného nebo přibližně stejného věku mají tendenci si tykat (říkají szia = ahoj) v obchodech, u kadeřníka, v knihovnách nebo kdekoliv jinde. Nicméně jsem si tady na vykání zvykl natolik, že se mi zdá divné, když se vrátím do Budapešti a neznámá mladá děvčata mi řeknou szia. Sbírání hub, vykání… Stávám se Čechem?

Jako obvykle mně můžete psát vaše názory, otázky nebo klidně jen poslat pozdrav na: zpravodajbess@gmail.com.

Přeložila: Lydie Veselá