Hungarian in Czech restaurants

Last time I explained the experiences of my Hungarian friends in Czech restaurants with starters. Let’s go on with the main courses and desserts. Basically after your nakládaný hermelín, tlačenka or utopenec you do not feel like eating any more as they are substantial enough to be main courses. You must not stop here however and you go on. Hungarians definitely go for knedliky primarily as we do not have anything like that at home. The rest is just something extra. I think I can say all of my friends love them. They usually order knedliky with does not matter what. I always like watching their surprise when they realize there are more types of it. Other specialties here for us are duck and rabbit. You can find those in Hungary too but really rarely. Then you can go for the funny names. Spanish bird, Moravian sparrow, etc. Where are those names coming from? And don’t forget when you are a tourist you do believe you are actually eating sparrow (if your good, local friend says so). Vegetarians have hard time in a typical Czech pub though as the only option is fried cheese (Smažený sýr), which is great no doubt. I still remember when a friend tried to order fried cheese with rice (absolutely normal choice in Hungary) and the waitress stated that she is not giving it because my friend will suffocate and given the fact that she (my friend) was visibly pregnant she (the waitress) did not want to take the responsibility. Many of my friends love those potato pancakes (bramborák) too. Everyone observes that Czech cuisine seems the be determined by beer drinking. Somehow all of your dishes are designed in a way that you should drink a lot during eating them. Another common observation is that restaurants here are way cheaper and the service is much faster than in Hungary. Sometimes you haven’t even sat down and your drink is there and your food is coming shortly afterwards. The mood and happiness of the waiters and waitresses is a different thing and the guest can have the feeling sometimes that he is not really welcome in the restaurant.

After the restaurant, Hungarians like having a coffee and some cakes so they often want to visit a sweet-shop. You can find them basically on every corner in Budapest and countryside Hungary too. In Prague my friends rather go for the funny names again. Everyone is always impressed that what they are eating is actually called little coffin, wreath or some other weird stuff connected to death not the enjoyment of sweet and tasty thing. Maybe the fitness-wellness lobby is behind all these with the message that if you eat too much sugar and sweet things, you are going to die soon and will be lying in a coffin with a wreath above you. :-)
 

As usual, feel free to send your feedback, or question or just say hello here: zpravodajbess@gmail.com.

Maďaři v českých restauracích

Minule jsem vysvětlil zkušenosti mých maďarských přátel s předkrmy v českých restauracích.
Pokračujme s hlavními chody a deserty. Ono po tom vašem nakládaném hermelínu, tlačence nebo utopenci nemáte ani moc potřebu jíst něco dalšího, protože vás předkrm zasytí stejně jako hlavní chod. Tady ovšem nesmíte přestat, ale pokračovat. Maďaři rozhodně chtějí především knedlíky, protože nic podobného doma nemáme. Zbytek je jen něco navíc. Myslím, že mohu říct, že knedlíky všichni moji přátelé milují. Obvykle si je objednají, ať už jsou s čímkoliv. Vždycky se rád dívám na jejich údiv, když zjistí, že knedlíků je více druhů. Dalšími specialitami jsou tady pro nás kachna a králík. Najdete je také v Maďarsku, ale opravdu zřídka. Dále nás zaujmou legrační názvy. Španělský ptáček, moravský vrabec atd. Odkud se taková jména vzala? A nezapomeňte, že když jste turista, věříte, že skutečně jíte vrabce (pokud vám to tak váš dobrý místní přítel řekne). Vegetariáni  to mají v typicky české hospodě těžké: smažený sýr, který je nepochybně úžasný, je jedinou možnou volbou. Pořád si pamatuji příhodu, jak si naše maďarská kamarádka chtěla objednat smažený sýr s rýží (což je v Maďarsku naprosto normální kombinace). Servírka řekla, že jí to nedá, protože by se tím udusila a vzhledem k tomu, že ona (kamarádka) byla očividně těhotná, tak ona (servírka) by za to nechtěla nést odpovědnost. Mnoho mých přátel také miluje bramboráky. Nikomu neujde, že česká kuchyně jako by byla předurčena k pití piva. Všechny vaše pokrmy jsou nastaveny tak, že během jídla byste ho měli hodně vypít. Další obvyklé zjištění je, že zdejší restaurace jsou mnohem levnější a obsluha je mnohem rychlejší než v Maďarsku. Někdy jste se ještě ani neposadili a už máte svůj nápoj a jídlo přijde chvíli poté. Nálada a spokojenost číšníků a servírek je jiná věc a host může mít někdy pocit, že v restauraci příliš vítán není. Po návštěvě restaurace mají Maďaři rádi kávu a nějaký zákusek a tak často chtějí navštívit cukrárnu. Cukrárny můžete najít v podstatě na každém rohu v Budapešti i na venkově. V Praze moji přátelé opět vyhledávají zákusky s legračními názvy. Všichni jsou vždy ohromeni, že to co jedí, je malá rakev, malý věnec nebo další podivné věci spojené se smrtí a ne s potěšením z něčeho sladkého a chutného. Možná, že za tím vším je fitness-wellness lobby se sdělením, že když budete jíst příliš cukru a sladkostí, brzy zemřete a budete ležet v rakvi s věncem nad vámi. :-)

Jako obvykle mně můžete psát vaše názory, otázky nebo klidně jen poslat pozdrav na: zpravodajbess@gmail.com.

Přeložila: Lydie Veselá