Znak a prapor obce
Cesta k vytvoření znaku nebyla jednoduchá. Jeho vytvoření bylo nejen vysoce odborným úkolem, ale také uměleckým dílem. Heraldika je totiž nejen svázána řadou pravidel a zákonitostí, ale výsledná práce dovede být i poutavým a krásným dílem:K heraldickým pravidlům patří, že na znaku musí být nejprve vyjádřeno, kdo obec nejdéle spravoval a komu patřila. A tak v naší historii nebylo možno pominout český řád křižovníků s červenou hvězdou, která mimo jiné znamenala zdravotní a sanitární služby. To, čemu se dnes v Ďáblicích říká zámek a je součást statku, byl původně špitál s kaplí. Podobných bylo na obvodu Prahy víc. Do nich byli umísťováni nemocní v době různých a vlastně nepřetržitých epidemií.
Na znaku muselo být vyjádřeno i to, že Ďáblice patří ku Praze, a tak vznikl tzv. polcený štít, kde v pravém poli je odkaz na křižovnický znak a v levém znak hl. m. Prahy. A zejména tady je vidět originální objevitelský přínos Michala Vitanovského. jako zkušený a důkladný badatel objevil v archivních dokumentech, že Ďáblice patřily ku Praze také v době husitské. Z autorské zprávy k návrhu znaku se mimo jiné uvádí: „Hlavním, ale nikoli doslovně závazným inspiračním zdroje nového návrhu je pečeť husitské polní obce, jako autentický doklad období historicky důležitého pro vztah Ďáblic ku Praze.“
Pro levou stranu proto mohl použít část znaku Prahy z husitské doby, je to stříbrná a nikoli zlatá brána, je jednodušší a není tam šikmá ruka s mečem, který v symetrické kompozici působí vždy velké potíže. A stejně tak mohl použít starší, dobově odpovídající křižovnický - tvz. kotvicový kříž.
Zbývá jenom dodat, že naše výsostné znaky byly obci předány 13. května 1994 na půdě Poslanecké sněmovny PČR jejím tehdejším předsedou PhDr. Milanem Uhdem.
