Ulice K Ovčínu patří spolu s kobyliskými ulicemi Na Rozvodí, Pod Hvězdárnou a Učitelskou ke stavebnímu souboru, který vznikal od 30. let 20. století severně od Seidlovy kolonie (kolonie rodinných a malých činžovních domů nacházející se naproti Ďáblickému hřbitovu) na tehdejším katastrálním území Ďáblic a byl nazýván Ve Vilách. Po připojení této části Ďáblic ke Kobylisům v r. 1951 zůstala v ďáblickém katastru pouze severní část ulice, která má charakter obslužné komunikace k domu č. p. 11 a dále pokračuje jako chodník pod Ládvím. Ulice se jmenuje K Ovčínu proto, že ve své ďáblické části prochází kolem stavby z opuky, která dříve byla ovčínem u hospodářské usedlosti patřící k vrchnostenskému hospodářskému dvoru v Ďáblicích.[1] Písemná zmínka o ovčínu se objevuje v deníku Jiřího Ignáce Pospíchala O.Cr. (1634 – 1699), velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Ke konci 17. století píše o Ďáblicích: „Počítaje 700 ovcí v Ďáblickém ovčíně…“.[2] Ovčín (Schäferei, Schäf) se objevuje na starých mapách (Kreibichova mapa Kouřimského kraje z r. 1826[3]) až do poloviny 20. století.[4] Dnes ovčín slouží jako obytné stavení.
[1] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 1. díl, str. 293
[2] Dr. Zikmund Winter, Pam. arch. XIV. 1889: „Zprávy o ‘statcích špitálských konec mostu v Starém Městě Pražském'“
[3] http://mapy.vugtk.cz/kreibich/sheets.php?rs=2&lg=cze&maplayout=kolorovana/kourim&name=Kou%C5%99imsk%C3%BD&year=1826&color=kolorovan%C3%A1