Ulice vznikla z polní cesty, která oddělovala pozemky č. 28 a č. 404 pozemkového katastru. Při pohledu na letecké snímky z let 1938-2016[1] je zřejmé, že domky v této ulici byly postaveny až po r. 1953 jako pokračování čtvrti Na Parcelách (viz ulice Myslivecká) směrem k návsi (domy s čp. 22, 23, 33 a 39 dostaly svá čísla po zaniklých staveních; podle indikační skici stabilního katastru z r. 1841[2] bývalo stavení s čp. 22 součástí gruntu Jeřanovského s čp. 23, dnes jsou součástí statku čp. 24, čp. 33 bývala dnes zbořená Fabiánova chalupa na Ďáblické (viz ulice Mannerova), bývalé stavení s čp. 39 je dnes součástí statku čp. 21). Z ortofotomapy je patrné, že ještě v roce 1996 nebyla ulice upravená, jak je tomu dnes, v dnešní podobě se objevuje teprve v r. 2001. Zřejmě až v 60. letech minulého století dostala jméno Žižkova III. a spolu s dnešními ulicemi Ke Kinu (Žižkova II.) a Hoříneckou (Žižkova) tvořila nejdelší ulici v Ďáblicích. V r. 1971 při přejmenování ulic (kvůli vzniklé duplicitě názvů po připojení Ďáblic k Praze v r. 1968) byla pojmenována Na Kopci se zdůvodněním, že „název vyjadřuje skutečnost, že se ulice nachází na místě, které se směrem severozápadním mírně vyvyšuje nad okolní terén.“[3]

Pozemky, které bývalá polní cesta oddělovala, měly různou historii. Na gruntu Koryčanském (dnešní statek čp. 24) hospodařil v r. 1654 Gallus (Havel) Dwořak[4], v r. 1717 Jakub Wejvanovský. Ke gruntu patřily trati polí (názvy byly zapsány r. 1717 česko-německy) U lomu, U cesty k Ládví, Za Ládvím ke Kobylisům, Za Ládvím k chaberské silnici, Na klínu, Hned u Březiněvsi (Gleich bei Březnoves), Na dlouhých u Březiněvsi, U prostředních luk, U Třeboradic, V dílcích a V hliništi. Podle Josefínského katastru hospodařil na gruntu od r. 1793 Josef Dwořak a ke gruntu patřila jiná pole, případně změnila jméno[5] (názvy byly zapsány česky) – U mlýna dlouhý, Vedle a nad Jana Čížka polem, Vedle hrušky k Třeboradicím, Tomáše Ujky pole za vsí u kříže (v doplňující poznámce označené jako Pod panským polem vedle cesty k ovčínu), U zadního háje, Pod zadním hájem a dvě pole označená jako Halda. V gruntovních knihách obce Ďáblice je v r. 1830 zapsán „Kontrakt na koupená pole od gruntu č. 24 od Josefa Dwořaka z Ďáblic pro Ďablického Josefa Prochasku“ [6], kterým získal hospodář z chalupy č. 3 mimo jiné menší část pole Za vsí u kříže. V seznamech stabilního katastru z r. 1841[7] je katastrální území Ďáblic rozděleno na 7 pozemkových tratí: vlastní obec (Ortsried), Ke Zdibům, K Březiněvsi, K Čakovicím, V lomu, Ládví, K Chabrům. Podle popisu parcel stabilního katastru ležela parcela č. 28 na vlastním území obce a sloužila jako pole (1464 čtverečních sáhů), zatímco menší parcela (174 čtverečních sáhů ) č. 404 ležela v trati K Chabrům a byla zapsána jako pastvina.

[1] http://app.iprpraha.cz/js-api/app/OrtofotoArchiv/

[2] http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici/KRM/KRM076018410/KRM076018410_index.html

[3] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 1. díl, str. 498

[4] V gruntovní knize č.2, folio 45, rok 1662 je zápis Havla Dwořaka na grunt Koryčanský (čp. 24)

[5] Kniha gruntovní č. 3 vsi Ďáblice, folio 68, AHMP

[6] Kniha gruntovní č. 4 vsi Ďáblice, folio 21, AHMP

[7] Stabilní katastr vsi Ďáblice, Národní archiv