Statková

Podle Pražského uličníku[1] „ulice pojmenovaná roku 1971 vznikla po roce 1962 na části původní polní cesty zvané ‘Chaberská do polí‘ podle toho, že spojovala Dolní Chabry a Ďáblice. Nešlo nikdy o hlavní spojnici obou dnešních městských částí (tou se stala cesta, která byla předchůdkyní dnešních ulic Spořické a Šenovské), a proto si charakter polní cesty v převažující části svého dnešního rozsahu zachovala až do současnosti (tedy k roku 1998)“. Na mapě stabilního katastru z r. 1841[2] je vyznačena tato polní cesta přesně v místech dnešní ulice a je zřejmé, že byla hraniční cestou mezi tratěmi polí zvané K Zdibům (na východ od cesty) a K Chabrům (pole ležící na západ). Podle pamětníka byla ulice ještě v 60. letech minulého století hlubokým úvozem. S tím zřejmě souvisejí názvy okolních polí uvedené v tereziánském katastru - Bei tiefen weg (U hluboké cesty), Gegen Zdib (Ke Zdibům), Gegen Chaber großes (K Chabrům velké).[3] Parcela č. 418, ležící těsně vedle cesty na západ, patřila v r. 1853 ke statku čp. 1 (koncem 19. st. koupil J. Battista), vzdálenější parcela č. 416 ke statku čp. 24 (od začátku 20.st. vlastnil M. Steyskal). Právě tento pozemek od svého příbuzného koupil a v r. 1932 zde otevřel svou cihelnu Ing. František Stejskal.[4] [5] Na obou pozemcích vznikl po demolici budov bývalé cihelny v r. 1966 areál Montážního podniku spojů, v r. 1999 přejmenovaný na Vegacom.[6] Demolice areálu v r. 2015 předznamenala záměr postavit zde v následujících letech nové domy na bydlení a současně rozšířit ulici Statkovou tak, aby vyhovovala novým dopravním požadavkům.

Poznámka: S názvem ulice a s vlastnictvím pozemků kolem ní je spjata rodina statkářů Stejskalových a Steyskalových. Na stížnosti z r. 1934 adresované okresnímu úřadu jsou podepsáni František Martin Steyskal z čp. 24 a František Stejskal z čp. 21 (viz ulice Na Terase). Jak vyplývá ze zápisů v matrikách pro Libeň, Smíchov a Ďáblice, oba byli potomky Martina Steyskala (1816 – 1885), starosty v Libni v letech 1866-1871 a zemského poslance v letech 1879-1885, a jeho ženy Marie Světové pocházející z libeňské statkářské rodiny. Martin Steyskal koupil v r. 1853 statek v Ďáblicích (čp. 21) a v roce 1875 za 175 000 zlatých velkostatek Zdiby.[7] Ďáblický statek převedl na svého syna Františka Martina Steyskala (*1853)[8], starostu Ďáblic v letech 1898(?)-1919[9] a prodejce pozemků pro velký Ďáblický hřbitov, po jehož smrti jej zdědil jeho syn František Steyskal ml. Ten už se v r. 1934 podepisoval jako František Stejskal. Jan Václav Steyskal (*1847), nejstarší syn velkostatkáře Martina Steyskala, se oženil s Annou Peškovou, dcerou gruntovníka Jana Peška, majitele ďáblického statku čp. 28 a 29 a starosty Ďáblic do r. 1889(?). Statkář Pešek i velkostatkář Steyskal byli přátelé, oba byli členy Hospodářského spolku okresu Karlín.[10] Spolek pořádal výstavy a tématické exkurze na vybrané statky, často do Ďáblic a do Zdib.[11] Jejich společný vnuk František Martin Steyskal (*5.11.1874 na Smíchově) zdědil grunt dědečka Peška čp. 28 a čp. 29 a v r. 1910 přikoupil statek čp. 23 a čp. 24.

Děkuji za cenné podklady a vzpomínky p. Václavu Blahoutovi

 

[1] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 2. díl, str. 213

[2] www.dveprahy.cz

[3] Archiv hl. města Prahy, Sbírka rukopisů z let 1618–1879 pro Ďáblice, Sign. 2894 - Gruntovní kniha č. 2 (1618–1792)

[4] https://lms.cuzk.cz/lms/lms_query_05.php?coordinates=-737600%20-1037200&lastextent=-740100,-1034700,-735100,-1039700&rokod=1936&rokdo=2014

Kliknout na snímek: 1938 WMSA08.1938.KRAV58.08665 01.07.1938 Ďáblice (Praha)

[5] Josef Hájek a kol.: Cihly v historické architektuře Prahy, 2017, str. 73-76 na přiloženém CD

[6] http://www.montazka.cz/histdata/index.html

[7] Mgr. Jan Vobořil: Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861 – 1914, str. 103, 105

[8] Archiv hl.m.Prahy (www.ahmp.cz), Matriky Libeň, Kniha narozených 1843-1860, str. 279

[9] SOA Praha-východ, Číslo fondu:187, Název fondu: Archiv obce Ďáblice

[10] Okres karlínský 1890, Hospodářský spolek okresu karlínského, str. 73-90, Městská knihovna v Praze, Systém Kramerius

[11] Okres karlínský 1890, Hospodářský spolek okresu karlínského, str. 73-90, Městská knihovna v Praze, Systém Kramerius