Kostelecká

Ves Ďáblice vznikla zřejmě někdy v 11. století kolem tvrze na křižovatce cest – jedna vedla na sever k Mělníku, druhá, dnešní Kostelecká, na východ přes Čakovice do Čelákovic a Staré Boleslavi. Silnice jsou znázorněny i na mapě I. vojenského mapování (josefské) kolem r. 1780[1].  V rukopisu Popis Karlínského okresu z roku 1872 najdeme v 8. archu zmínku o okresní Ďáblické silnici a její odbočce východním směrem: „Vyjma těchto císařských silnic jest ještě mnoho jiných okresních, z nichž následující důležitosti požívají. ... 7) Odvětví od Ďáblické k Čelákovicům.“[2]

Cestě jako spojnici mezi Ďáblicemi a Čakovicemi se ještě před oficiálním pojmenováním ulic říkalo Čakovická. Název jí zůstal i v letech 1922 - 1971, v r. 1971 byla pojmenovaná podle města Kostelce nad Labem, ležícího severně od Prahy na Mělnicku (srovnej Brigádnická a Byškovická, ĎZ 10/2016, str. 10).[3]

Kostelec nad Labem leží na levém břehu řeky Labe, obývaném už v dávném věku. Historické vykopávky svědčí o osídlení již v době kamenné a bronzové. Kostelec byl založen pravděpodobně Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině 13. století při brodu přes Labe, původně zřejmě ve formě vodní tvrze s kostelíkem na návrší. Od návrší se osada rozrůstala dál kolem všech labských ramen. K názvu Kostelec bylo během doby přidáno „na Labi“, potom Labský a nakonec byl přijat název Kostelec nad Labem. Malé městečko patřící kdysi i královně Elišce Přemyslovně se stalo věnným městem českých královen. V roce 1586 byl Kostelec nad Labem připojen k panství brandýskému[4] [5].

V Kostelci se vlévá do Labe Mratínský potok, jehož horní tok od pramene až po soutok s Třeboradickým potokem je někdy označován jako potok Ďáblický, nebo podle historického mlýna jako Červenomlýnský. Potok pramení v severní části Ďáblic a teče směrem k severu rovinatou zemědělskou krajinou středního Polabí. Jeho celková délka je asi 15 kilometrů. Pro Ďáblice je významné, že takřka celý jejich katastr je odvodňován právě touto vodotečí. Kvalita vody na horním toku Mratínského potoka se výrazně zlepšila po vybudování splaškové kanalizace v Ďáblicích v letech 1991 – 1995[6]. Ovšem v Kostelci nad Labem je potok silně znečištěn kanály, které sem ústí. Kostelec nemá čističku, a tak Mratínský potok zde vypadá spíš jako kanalizační stoka. Za Kostelcem potok ústí do Mlýnského potoka a po pár stovkách metrů vtéká do Labe.[7]

 

[1] http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c108

[2] http://landscapes.hiu.cas.cz/praha/okres_karlinsky.php 8. arch, 2. odstavec

[3] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 1. díl, str. 361

[4] http://www.ludviksalvator.cz/vystava/panel001/image/image001.jpg

[5] Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, str. 88-93

[6] http://www.osprodablice.cz/d-529-mratinsky-potok-a-ohrozeni-jeho-prameniste.html

[7] http://www.raft.cz/Clanek-Mratinsky-potok.aspx?ID_clanku=1495