Sadařská

Ulice nese jméno podle jednoho z povolání, jejichž názvy byly v roce 1971[1] použity při tehdy prováděném přejmenování, aby připomněly původní venkovský a zemědělsko-chovatelský ráz místa (viz Myslivecká, Ptáčnická, Statková, Včelařská)[2]. Od konce 20. let do roku 1971 se ulice nazývala Šlikova podle hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika z Holíče (1569 - 21. června 1621) pocházejícího ze starobylé luteránské rodiny původem z Chebska. Patřil k čelným představitelům luteránského křídla vzbouřených českých stavů. Účastnil se druhé pražské defenestrace, pravděpodobně byl jedním z jejích vykonavatelů. Popraven byl 21. června 1621 na Staroměstském náměstí jako první z 27 českých pánů.[3]

Sad (někdy zahrada, historicky štěpnice) je ve svém původním významu speciální výsadba dřevin, která je uzpůsobena pro pěstování ovocných stromů a keřů. Zahradník, který pečuje o ovocný sad, je nazýván sadařem.[4] Sadařství mělo v Ďáblicích, tak jako jinde v Čechách, staletou tradici. I v menších hospodářstvích bývalo několik sadů na různých místech, za humny i dále od obydlí.[5] Ve „Zprávách o statcích a přech venkovských z archivu města Prahy“, kde je citováno z urbáře Křižovníků s červenou hvězdou z r. 1550, se v Ďáblicích vzpomíná „štěpánská dědina“.[6] Historik Zikmund Winter uvádí, že „v archivě křižovnickém složeny jsou dvě zprávy o špitálních statcích, jedna z r. 1610, druhá z konce století XVII.“[7] Z té starší cituje: „Poddaní špitálští mívali mimo plat hotový též leckterés povinnosti robotné. V štěpnici Ďáblické ovoce česávali a housenky na jaře sbírali;…“ (pozn.: dnešní Karlín byl založen na Špitálském poli zvaném Špitálsko, toto území koupila královna Konstancie od Řádu německých rytířů a darovala je špitálu sv. Františka[8]). Při popisu křižovnického statku v Ďáblicích dále píše: „…ze štěpnice, již zovou velikou, za mnoho kop ovoce prodáváno, obzvláště když se obrodilo. To byla ona štěpnice, v níž musili Karlínští poddaní sbírati housenky. Při témž dvoře bývala chmelnice, kteráž rodila obyčejně 144 balíky opojného ovoce. Chudí ze špitála chmel česávali.“ Z mapy stabilního katastru je patrné, kde se v 19. století v Ďáblicích rozprostíraly sady. Velká štěpnice se za křižovnickým statkem táhla na sever podél dnešní ulice Ďáblické až téměř k odbočce ke skládce. Další sady jsou vyznačeny na východ od Ďáblické mezi ulicí U Chaloupek a Mratínským potokem, patřily ke statkům a stavením čp. 21, 25, 3, 39, 19. Sad byl i kolem rybníčku v křižovnickém statku a za staveními Na Štamberku. Statky na návsi mívaly menší sady za humny směrem na jih.[9] [10] Na ortofotomapách[11] je vidět, že v r. 1939-1945 se rozprostíraly další velké sady od dnešní nadúrovňové křižovatky na Cínovecké na východ směrem k Letňanům, sad byl i mezi ulicemi K Lomu a K Letňanům (u Cínovecké můžeme vidět jeho pozůstatek, dodnes nazývaný třešňovka), sady se nacházely v části obce Na Blatech, v místech dnešní skládky, zahradnictví se sadem bylo i na rohové parcele mezi ulicemi Chřibská, Byškovická a U Chaloupek. Soukromé sady dnes už najdeme většinou jen u starších domků, veřejně přístupná je omlazená třešňovka pod hvězdárnou mezi ulicemi K Hvězdárně a K Ovčínu (třešňovka kolem dnešní hvězdárny je vyznačena na plánku Ládví z r. 1914[12]).

(Pozn.: V Oblastním archivu se dochoval Rozpočet na úpravu ulic a náměstí v Ďáblicích z 3. 6. 1933 od ďáblického stavitele Antonína Jiráska. Tam v Kap. VII „Úprava Komenského náměstí (návsi) a před školou“ byla zahrnuta i „Úprava náměstí na sad s příslušným osetím trávníku, dodáním a zasazením okrasných stromů, keřů a jiných.“[13])

 

[1] Kronika Ďáblic, č. 87, Život v obci 1968-1974

[2] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 2. díl, str. 131

[3] Wikipedia

[4] Wikipedia

[5] M.Beranová: Slované v Čechách – Archeologie 6. - 12. století, str. 334

[6] Archiv český 28 – Zprávy o statcích venkovských z Archivu města Prahy, str. 697, HÚ AV:
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=302&page=700

[7] Zprávy o „statcích špitálských konec mostu v Starém Městě Pražském“, Sděluje dr. Zikmund Winter, Pam. arch. XIV. 1889

[8] http://monasterium.net/mom/CZ-NA/RKr/44/charter

[9] Indikační skica stabilního katastru: http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici/KRM/KRM076018410/KRM076018410_index.html

[10] http://www.dveprahy.cz/

[11] http://app.iprpraha.cz/js-api/app/OrtofotoArchiv/

[12] Archiv hl. m. Prahy (www.ahmp.cz), Sbírka map a plánů: List 2a plánu Prahy a okolí z let 1910-1914 (nakreslené stavebním úřadem, vydané nákladem obce Pražské, reprodukce Unie v Praze) se zákresy stanovišť fotografů v rámci akce Památkového sboru fotografování pražských památek a panoramat periferních oblastí ve 20., 30. a 40. letech 20. století.

[13] SOA Praha-východ, Číslo fondu:187, Název fondu: Archiv obce Ďáblice