V Pražském uličníku je uvedeno, že ulice je pojmenovaná podle Červeného mlýna na Mratínském potoce, kdysi samoty patřící k Ďáblicím. Mratínskému potoku se v těchto místech říká Červenomlýnský (původně i Ďáblický podle prameniště). Mlýn založili Křižovníci s červenou hvězdou, na jejich počest nesl jméno Červený. Zmínka je o něm i v urbáři z r. 1659, kdy převor křižovníků Manner ohraničuje majetek řádového statku v Ďáblicích – od Letňan, Markvartic, Kobylis, podél kopce Ládví k Chabrům, k Třeboradicím a až k Červenému mlýnu. Za třicetileté války byl mlýn vypálen. Křižovníci dali na místě bývalých dřevěných budov postavit nové z kamene. Později byl mlýn odkoupen rodinou Koníčkových. K další přestavbě Červeného mlýna, na byty, došlo v r. 1911.[1] K historii Červeného mlýna lze ještě doplnit následující fakta. V Seznamu statků r. 1421 obcí Pražskou ujatých a zase scizených[2] se uvádí jako vlastník rybníka „in Dawlicz“ Bohuněk Krejčí, konšel Starého Města pražského v letech 1420-1422[3] (za účast v bojích proti křižákům a katolíkům získal několik zkonfiskovaných domů na Starém Městě, vinici, dvůr u Slaného - jestli se v Ďáblicích uvádí jen rybník, byla zdejší usedlost zřejmě vypálena; Bohuněk byl popraven v r. 1422 v odvetě za smrt Jana Želivského). Tento rybník ale nemohl být v dnešní lokalitě Na Blatech, protože z listin vyplývá, že mlýnský rybník byl založen až koncem 15. století. Ďáblická pole sousedila na východě s pozemky kláštera Na Slovanech (čakovický dvůr jim patřil od r. 1409 do r. 1674[4]). K. J. Biener von Bienenberg, který opsal některé listiny uložené v křižovnické knihovně, uvádí, že „r. 1490, 3 dny před sv. Filipem a Jakubem podepsali opat Václav a velmistr Mikuláš Puchner smlouvu, kterou směnili pozemky kvůli založení mlýnského rybníka, a pak byl tehdejší ďáblický rybník založen.“[5] Listina z křižovnického archivu toto potvrzuje: „Václav, opat, a konvent slovanského kláštera svatého Jeronýma vysvědčují, že jim velmistr křižovníků Mikuláš /Puchner/, který chce zřídit ve vsi Ďáblicích (Dawlicz) rybník, dal vyměřit královským měřičem náhradní pozemky. V novém rybníku bude moci nájemce klášterního dvora Václav a jeho dědici napájet koně a jiný dobytek.“[6] Mlýnek u nového rybníku byl asi jen malý dřevěný pro místní potřebu,[7] v urbáři z r. 1550 o něm není žádný zápis (na rozdíl od Hloubětína, kde mlýn obsluhoval krčmář: „Pavel krčmář takto tu krčmu ujal: povinnosti panské ze mlýna …“[8]). Zmínka o mlýnu se objevuje až v díle Zprávy o „statcích špitálských konec mostu v Starém Městě Pražském“, kde popisuje dr. Zik. Winter mlýn v Ďáblicích v r. 1610: „ V Ďáblicích mívali páni mlýn za 30 kop ročních pronajatý“.[9] O 100 let později byl zřejmě součástí panského statku, protože v gruntovních knihách[10] se kolem r. 1700 objevují u plateb hospodářů vrchnosti položky o platbě mlynáři („položil mlynářovi 5 grošů“). Mlýn je v knihách zapsán samostatně až v r. 1789, kdy je uváděn jako jeho hospodář Tomáš Koníček (viz Koníčkovo náměstí). V mapách byl Červený mlýn (Rothe m.) s rybníkem poprvé zakreslen při I. vojenském mapování –josefském ve 2. pol. 18.století.[11]
Pražský uličník uvádí ulici U Červeného Mlýnku jako součást Čakovic. Ve skutečnosti je celá až po odbočku k budově Červeného mlýna „způlná“, tj. půlka patří do katastru Ďáblic a půlka do katastru Čakovic. Toto stanovisko napsal v r. 1937 Katastrální měřický úřad poté, co se obě obce nemohly dohodnout na financování údržby cesty (viz Na Blatech).[12] O cestu se staraly do té doby jen Ďáblice, např. 18. 5. 1935 se usnesla obecní rada, že „pan Václav Štulc upozorněn bude, aby neuvorával obecní cesty u Červeného mlýnku“.[13] Část ulice od křižovatky s Kosteleckou po první křižovatku s ulicí Na Blatech dostala r. 1971 název Červený Mlýn[14], v r.2006 ale byla spojena s ulicí U Červeného Mlýnku a název pro ulici Červený Mlýn úředně zanikl.[15]
[1] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 1. díl, str. 123, 2. díl, str. 285
[2] Archiv český 28, str. 673
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=302&page=676
[3] http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=25&t=2479
[4] August Sedláček: „Místopisný slovník historický Království českého“ , str. 102
[5] Karl Joseph Biener von Bienenberg: Analekten zur Geschichte des Militärkreuzordens mit dem roten Sterne. Prag und Wien 1786, str. 81
[6] http://monasterium.net/mom/CZ-NA/RKr/501/charter
[7] Jak mohl malý dřevěný mlýnek vypadat, je znázorněno v materiálu Vlastivědného muzea v České Lípě „Archeologie středověké vesnice“, str. 12
https://www.muzeumcl.cz/userfiles/file/prezentace_stredoveka_vesnice/Archeologie%20st%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9%20vesnice%20(MN).pdf
[8] Archiv český 28, str. 706
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=302&page=709
[9] Dr. Zikmund Winter, Pam. arch. XIV. 1889: „Zprávy o ‘statcích špitálských konec mostu v Starém Městě Pražském', rok vydání 1887-1889, str. 81-82 (Výtisk č. 2), 26-30 (Výtisk č. 1)
http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9f924430-d205-11e4-b880-005056825209#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:d5b8bf70-0ef1-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867
[10] Archiv hl. města Prahy, Sbírka rukopisů z let 1618–1879 pro Ďáblice, Sign. 2894 - Gruntovní kniha č. 2 (1618–1792), Sign. 5123 - Gruntovní kniha č. 3 (1789–1823), Sign. 5124 - Gruntovní kniha č. 4 (1806–1845), Sign. 5131 Gruntovní kniha č. 5 (1845–1869)
[11] na mapovém listu č. 91 (vlevo dole) http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c091
[12] SOA Praha Dobřichovice, fond Vnitřní správa 1927-1942
[13] SOA Praha-východ, Číslo fondu:187, Název fondu: Archiv obce Ďáblice
[14] Kronika Ďáblic, č. 87, Život v obci 1968-1974
[15] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 1. díl, str. 123, 2. díl, str. 285