Ulici Poděbradovu najdeme v části obce zvané Na Parcelách. Je to jedna z mála ďáblických ulic, jejíž název zůstal v podstatě stejný od konce 20. let 20. století.[1] Tehdy se jmenovala Jiřího z Poděbrad podle českého krále, který pocházel z významného starobylého rodu domácí šlechty. V roce 1452 se stal Jiří z Poděbrad (1420-1471) s podporou utrakvistů (z latinského ‘sub utraque specie‘, čili ‚pod obojí způsobou‘) a katolíků zemským správcem. V postavení zemského správce zůstal i poté, co byl českým králem zvolen Ladislav Pohrobek. Když nový král pak v roce 1457 náhle zemřel, byl Jiří z Poděbrad rozhodnutím husitských i katolických stavů zvolen téhož roku na Staroměstské radnici českým králem. Do dějin se nejvíce zapsal svojí snahou o vytvoření všeobecné mírové unie, spolku evropských křesťanských politiků, kteří mají své spory řešit nikoliv válečnou, ale mírovou, diplomatickou cestou.[2] Ulice Poděbradova tvoří jihozápadní okraj pozemku č. 407 (viz ulice Pod Prodejnou). Komunikace nevznikla jako nová. Ze snímku stabilního katastru z r. 1842 je vidět, že ji tehdy v dnešní trase tvořila polní cesta spojující hájovnu a ovčín se silnicí k Chabrům.[3] Stavební rozvoj čtvrti Na Parcelách probíhal v letech 1928-1939, tedy v době, kdy byl ďáblickým starostou Tomáš Novák, ruský legionář. Ten také podle pamětníků[4] pojmenoval nově vznikající a dosud nepojmenované ulice podle legionářských tradic (ulice Legionářů a Švecova, dnes U Prefy) a podle českých historických osobností a buditelů (Harantova, Rokycanova, Žižkova, Husova, Jeronýmova, Havlíčkova, Tylova, Škroupova, Štítného, Kaplířova, Žerotínova, Chelčického, Šlikova, Komenského, Budovcova, Prokopova), tedy podle stejného principu, jak byly pojmenovávány legionářské vojenské útvary v Rusku (např. 1. střelecký pluk Mistra Jana Husa, 2. pluk Jiřího z Poděbrad, 3. pluk Jana Žižky z Trocnova, 4. pluk Prokopa Holého apod.).[5] Ulice byla prodloužena západním směrem v r. 2000.[6] Jejím pokračováním od křižovatky s ulicí Buližníkovou až k ulici Šenovské (dříve Chaberské) je ulice Markvartická (viz ĎZ 9/2017, str. 10), ovšem již v jiné trase, než probíhala staletá polní cesta.[7]
[1] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 2. díl, str. 98
[2] http://husitstvi.cz/rejstriky/rejstrik-osob/jiri-z-podebrad/
[4] Rudolf Tomša: „Bylo by škoda …“, str. 8
[5] http://forum.valka.cz/topic/view/38190/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-
[6] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 2. díl, str. 98