Ulice se nachází v části obce zvané dříve Na Parcelách a historie jejího vzniku je stejná jako ostatních ulic v dané oblasti (viz Pod Prodejnou, Myslivecká, Poděbradova). Dnes nese jméno podle jednoho z povolání, jejichž názvy byly v roce 1971 použity při tehdy prováděném přejmenování, aby připomněly původní venkovský a zemědělsko-chovatelský ráz místa (Myslivecká, Sadařská, Skalnická, Statková, Včelařská) a činnost, kterou se někteří obyvatelé ulice zabývali ve svém volném čase. Od svého vzniku ve 20. letech minulého století do r. 1971 se ulice nazývala Žerotínova[1] podle moravského šlechtice českobratrského vyznání Karla staršího ze Žerotína (1564-1636), hlavy moravských nekatolických stavů. Ten se v letech 1608-1615 jako moravský zemský hejtman pokoušel tlumit rozpory mezi katolíky a evangelíky. Stavěl se proti zavádění cizích zvyklostí a byl velkým zastáncem českého jazyka. Své vrstevníky převyšoval inteligencí i vědomostmi. Ovládal latinu, italštinu, francouzštinu a němčinu, byl odborníkem v oblasti práva. Podporoval studia šlechticů z chudších rodin, mezi jeho chráněnce patřil i mladý Jan Amos Komenský.[2] Po připojení Ďáblic k Praze musela být ulice přejmenována, protože již před r. 1875 dostala název Žerotínova ulice na Žižkově.
Ptáčnictví (čižba, čihařství) bylo velmi starým a náročným řemeslem popsaným i Komenským v Orbis pictus. Nejstarší písemný záznam o něm z našeho území podává patrně Kosmova kronika (1119 - 1125): "...Nic nezmohou záseky Čechů proti Němcům, tak jak nadarmo bývá roztažena síť před očima ptactva...".[3] Ve středověku existovalo ptáčnictví vedle myslivosti a sokolnictví jako samostatná profese. Dle Ottova slovníku naučného z roku 1892 jde o „lapání ptactva rozmanitým náčiním“.[4] Ptáčník na čihadla, tedy místa odchytu, chodil už brzy ráno, zůstal zde často celý den a ze sítí a pastí dokázal vytáhnout přes 200 ptáků denně. Za pomoci volavých ptáčků v klíckách se ptáci nalákali a chytali na lepem pomazané vějičky, do sítí, osidel či žíněných ok. Ze středověku se dochovalo mnoho písemných záznamů nebo zmínek o čižbě, čihařském náčiní a vybavení čihadel, metodách lapání i úlovcích. Býval to jediný způsob lovu, který až do 15. století mohli volně vykonávat prostí lidé bez povolení své vrchnosti, případně ptáky lovili přímo pro panskou kuchyni. Později se objevovala různá omezení, např. se omezovala doba chytání a byl potřebný souhlas vrchnosti nebo majitele pozemku. S ptáčnictvím úzce souvisela řada dalších činností, jako výroba klecí z lískových či jiných prutů, příprava lepu, výroba pastí, získávání čerstvých nebo sušených mravenčích kukel apod. Ptáčník rovněž choval, množil a potom prodával zpěvné ptáky. V roce 1870 vyšel první zemský zákon na ochranu ptactva, který ptáčnictví zakazoval, lovení ptáků na jídlo se mělo přísně trestat. Přesto ještě dlouho poté končili na talíři malí zpěvní ptáci jako jikavci, čečetky, brkoslavové, kvíčaly a další. Po dalších zákonných omezeních a zákazech a vzhledem ke společenským změnám ke konci 19. století a přesunu obyvatel do měst ptáčnictví postupně upadalo, zanikla i jídla z ptactva. Z ptáčníků zůstali jen ti, kteří chytali a prodávali zpěvné ptáky, zejména stehlíky, konopky, čížky, pěnice a slavíky. Odchyt zpěvných ptáků pro chov v klecích se udržel prakticky až do druhé poloviny 20.století.[5] (Poznámka: Podle pamětníků dostala ulice v r. 1971 své jméno podle několika tam bydlících občanů, kteří provozovali ptáčnictví, zřejmě i v blízkém ďáblickém lese.) Do současnosti se zachovaly některé vědomosti a dovednosti, které si ptáčníci předávali po stovky let. Na tradice ptáčnictví navazuje kroužkování ptactva pro účely výzkumu ptačí migrace. České kroužky se používají od roku 1936[6] v rámci České společnosti ornitologické.[7] K chytání ptáků se používají nárazové sítě nebo schválené typy pastí, při nichž nedojde ke zranění ptáků.[8]
[1] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 2. díl, str. 131
[2] Wikipedia
[3] Wikipedia
[4] Ottův slovník naučný, díl VI., str. 781
[5] časopis Myslivost květen/2006
[6] http://krouzkovaniptaku.cz/historie/
[8] https://cs.wikipedia.org/wiki/Krou%C5%BEkov%C3%A1n%C3%AD