I když na mapách z r. 1970 ještě ulice nebyla znázorněna, při přejmenování ďáblických ulic v r. 1971[1] dostala do té doby bezejmenná polní cesta název Řepná podle plodiny, která se na okolních polích pěstovala až do zániku čakovického cukrovaru počátkem 90. let 20. století.[2] Z mapy stabilního katastru z r. 1842[3] je zřejmé, že dnešní ulice vede přes bývalé panské louky a pole. Když bylo v r. 1911 přeloženo koryto Mratínského potoka, louky zmeliorovány a přeměněny na pole, pronajali křižovníci pozemky podél obou břehů potoka zahrádkářům, při pozemkové reformě je pak v letech 1927-1933 odprodali i jako stavební parcely na stavby domů (viz Na Blatech). Na leteckých snímcích[4] je vidět, že od r. 1938 se oblast mezi ulicí a levým (západním) břehem Mratínského potoka výrazně nezměnila. V té době odbočovala z Čakovické (dnes Kostelecké) ulice polní cesta k polím, zahradám a dvěma domkům. Až mezi lety 2002-2003 byla severně od zahrad vybudována regulační stanice plynu a k ní byla ulice prodloužena. Dnes je slepá ulice vyasfaltovaná, opatřená veřejným osvětlením a slouží jako přístupová komunikace ke komerčnímu parkovišti, zahradám, 7 obytným domům a regulační stanici plynu. V současně platném územním plánu i v návrhu Metropolitního plánu (k 11. 4. 2018) je oblast mezi ulicí a potokem vyznačena jako rezidenční, pozemky směrem k Cínovecké a severním směrem jako orná půda, resp. krajinné rozhraní.[5]
[1] Kronika Ďáblic, č. 87, Život v obci 1968-1974
[2] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 2. díl, str. 163
[4] http://app.iprpraha.cz/js-api/app/OrtofotoArchiv/
[5] http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/odbor_uzemniho_rozvo...