Co říká o ulici Pražský uličník: „Kamenický Šenov, město v severních Čechách u Nového Boru, proslulé svou sklářskou výrobou (srovnej Prácheňská). Dnešní ulice prochází místy „Chaberské cesty“, což byla již v minulosti hlavní spojnice Ďáblic a Chaber. Chaberská 1922-1971.“[1] Z mapy stabilního katastru z r. 1842[2] vyčteme, že tehdy se dalo z Ďáblic do sousedních Chaber dostat několika cestami: od ovčína po dnešní Poděbradově až na Šenovskou v místech, kde končí katastrální území Ďáblic; pod severním okrajem ládevského lesa až k silnici Ústecké (les se tehdy rozprostíral víc na sever); přes Ládví po dnešní cyklostezce až k Ústecké (dříve nazývané Litoměřická,[3] později Rumburská) a po ní na sever do Chaber; po Statkové (dříve Chaberská do polí) k lesíku, kde se odbočilo na západ, cesta vedla mezi poli až do dnešní ulice Měděnecké. Nejširší a zřejmě i nejpoužívanější byla v té době obecní cesta ďáblicko-chaberská, dnes Šenovská-Spořická. Z mapy I. vojenského mapování (1764-1768 a 1780-1783) je patrné, že byla nejkratší cestou do Horních Chaber (cesta ale směřovala víc k jihu, k Ládví), do Dolních Chaber byla nejrychlejší Chaberská do polí. Na mapě jsou obě cesty při stoupání do kopce zakresleny jako hluboké úvozy.[4] Podle názvů polí uvedených v gruntovních knihách z r. 1714[5] – Za Ládvím u Chaberské cesty (Hinter Ladwyn gegen der Habrwes Straße), U Chaber velké (Gegen Chaber großes), U Chaber (bei Chabern) – je zřejmé, že začátkem 18. století se jako Chaberská označovala dnešní Ústecká, je tedy možné, že tehdy se ještě do Chaber jezdilo po Ládevské (Květnová), přes Ládví nebo pod severním okrajem Ládví a dál po dnešní Ústecké. V polovině 19. století již vidíme obecní cestu vybudovanou ve stejných místech, kudy dnes vede Šenovská. V oblastním archivu[6] se nachází notářem sepsaná Listina o smlouvě trhové a zčásti směnné z 9. 1. 1897, v jejíž preambuli je uvedeno, že „obec Ďáblická zřídila k veřejným účelům novou okresní silnici o výměře 10 790 m2“. K rozšíření obecní cesty na okresní silnici Ďáblicko-Chaberskou byly použity části polí a pastvin patřící ke statkům a usedlostem čp. 15 (Božena Russová), ke knihovní vložce č. 2 (Karel Procházka z čp. 3), k čp. 18, 21 a 39 (František Steyskal, t.č. radní), čp. 19 (Josef a Marie Bohuslavovi), čp. 61 (Jan Peška, t.č. starosta), čp. 24 (Jan a Marie Peschka), čp. 1 (Josef a Marie Battistovi), i pozemky „statku Ďáblice-Hloubětínského“ patřící „důstojnému rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou na Pražském Mostě“. Obec Ďáblická získala pozemky potřebné na rozšíření silnice směnou nebo koupí od výše uvedených vlastníků. (Poznámka: Je zajímavé, že smlouvu za obec podepsal i obecní radní Rudolf Vyšín, statkář bytem nikoliv v Ďáblicích, ale v Karlíně čp. 331; v Ďáblicích vlastnil statek čp. 17, na jehož místě dnes stojí základní škola. Další úpravy se v letech 1956-1961 dočkala část ulice Šenovské od Kokořínské po Mysliveckou v délce 280 metrů. Podle zápisu v ďáblické kronice „…byla 6.-8. 6. 1956 ulice vyryta buldozerem. V roce 1960 byla stavba dokončena a připravena k válcování. Uválcována byla v roce 1961.“[7]

Ulice se nazývala Chaberská až do r. 1971, kdy v důsledku připojení Ďáblic k Praze byla pro duplicitu názvu (od r. 1925 existuje v Kobylisích ulice stejného jména[8]) přejmenována na Šenovskou podle Kamenického Šenova, města v severních Čechách v okresu Česká Lípa. První písemná zmínka o vsi „Sonow“ je z r. 1352. Název Kamenický Šenov (Steinchönau) se ustálil od poloviny 17. století podle pozoruhodné sloupcové čedičové stěny Panská skála nad Šenovem (viz ulice Prácheňská). Již v 16. století se zde rylo, brousilo a malovalo sklo. Po třicetileté válce prodával J. F. Kreibich ze Šenova sklářské výrobky až v Londýně, Moskvě a Cařihradu. V r. 1856 vznikla v Šenově první odborná sklářská škola, dnes Střední umělecko-průmyslová škola sklářská, nejstarší svého druhu v Evropě. První sklářská huť tu vznikla až v r. 1886 – důvodem byl nedostatek kvalitního dřeva, takže se vyplatilo dovážet surové sklo z Chřibské nebo až z Harrachova. V r. 1966 byla v Kamenickém Šenově postavena moderní továrna, dnes Preciosa-Lustry, a.s.[9]

[1] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 2. díl, str. 234

[2] http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici/KRM/KRM076018410/KRM076018410_index.html

[3] Popis Karlínského okresu z roku 1872, Arch 8
http://landscapes.hiu.cas.cz/praha/okres_karlinsky.php

[4] http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c107
I. vojenské mapování, list č. 107, vpravo nahoře, úvozy jsou obtaženy černě

[5] Archiv hl. města Prahy, Sbírka rukopisů z let 1618–1879 pro Ďáblice, Sign. 2894 - Gruntovní kniha č. 2 (1618–1792)

[6] SOA Praha-východ, Číslo fondu:187, Název fondu: Archiv obce Ďáblice

[7] Ďáblická kronika ze 70. let

[8] M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, 1. díl, str. 230

[9] Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, str. 778-781