Odvodnění a přívalové deště v Ďáblicích

V době přívalových dešťů pravidelně dochází k přeplnění dešťové kanalizace v Ďáblicích, která již nemůže odvádět dešťové vody a tyto stékají po povrchu komunikací středem památkové zóny a dalších komunikacích v Ďáblicích, omezují dopravu a znepříjemňují život mnoha obyvatelům/sousedům.

Aktuálně - únor 2022

Extrémní srážky ze zde 14.8.2020, kdy spadlo za 2 hodiny přes 70mm srážek, způsobily zaplavení několika ulic a objektů a způsobily rozliv Mratínského potoka v oblasti Blata.

Následná jednání vedení městské části se zástupci Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. (PVS), směřující k aktualizaci plánu odvodnění dešťových vod z území Ďáblic, vedla k mnoha následným jednáním o způsobu odvodnění a způsobu zachycení dešťových srážek jak v rámci PVS, tak se zástupci vlastníků pozemků, zejména Rytířského řádu Křižovníků se zlatou hvězdou.

Nově zpracovaná koncepce "odpojení a převedení dešťových vod v povodí MČ Praha-Ďáblice" byla představena na veřejné besedě v Ďáblicích dne 30.11.2021.

Záznam z besedy ve formě videa můžete shlédnout na www.facebook.com/events/599614931324335/?ref=newsfeed
Část věnovaná Odvodnění Ďáblic začíná v čase cca 36:00. Mohou sledovat i ti, kteří nemají na facebooku žádný účet.

Představení studie odvodnění Ďáblic

Dlouholetá jednání vedení městské části s představiteli Magistrátu a PVS vyústila v roce 2020 v zadání nové studie (z prostředků hl.m.Prahy), která měla za úkol posoudit a navrhnout opatření, která by zabránila zaplavování částí naší městské části. Jak ukázala několikrát v posledních letech „matka příroda“, deště se nechovají podle norem a pravděpodobností, přicházejí stále častěji i extrémních srážky, např. takové, jaká spadla na území Ďáblic v srpnu 2020, kdy v Ďáblicích bylo naměřeno celkem 66mm srážek za 63 minut!

Představená studie vychází z výsledků předchozích prací zabývajících se odvodněním Ďáblic od roku 2000, tj. zejména z generelu odvodnění a z návrhu zpracovaného spol. VRV s.r.o. pro investiční odbor Magistrátu v letech 2018-19. Navrhovaná řešení a zejména umístění retenční nádrže bylo diskutována od počátku jednání se zástupci Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, který si v průběhu posledních dvou let začal ujasňovat i své zájmy a priority pro budoucí rozvoj území statku a jeho okolí severní části zastavěného území Ďáblic.

Vzhledem ke skutečnosti, že studie pracuje „modelovým extrémním“ deštěm, a nikoliv s tzv. „návrhovými normovými srážkami“, je výsledkem rozsáhlý výčet stavebních opatření, které by měly zajistit ochranu majetku a osob (viz obrázek) na celém území Ďáblic.

- Odpojení srážkových vod od stokové sítě nad zastavěnou částí ulice Statková
- Odpojení srážkových vod – křižovatka Šenovská – Statková – Myslivecká
- Realizace úprav stokové sítě v ulici Šenovská, dostavba stoky včetně podzemní retenční nádrže
- Přespádování stok v části komunikací Brigádnická a Myslivecká směrem k Šenovské
- Propojení stok v ulici U Parkánu
- Realizace 1 retenční nádrže pro ulici Ďáblická (v parku u bývalé samoobsluhy)
- Soubor stavebních opatření v prostoru křižovatky Ďáblická – U Parkánu včetně retenční nádrže
- Soubor stavebních opatření v ulici Ďáblická a odpojení vod směrem do nezastavěného území
- Soubor stavebních opatření na Ďáblické v sousedství areálu Policie ČR
- Vybudování suchého poldru mezi nádrží Ohrada a Ďáblickou ulicí
- Vybudování suchého poldru při komunikaci Cínovecká a odvedení vod do dešťové kanalizace
- Soubor stavebních opatření v ulici K Lomu a okolí
- Soubor stavebních opatření v ulici Chřibská

V této době probíhá ještě posouzení celého toku Mratínského potoka na území Prahy a je tedy možné, že bude třeba doplnit ještě další prvky ochrany toku v oblasti ulice Řepná v návaznosti na záměr silničního okruhu kolem Prahy vč. MÚK Březiněves a odvodnění všech souvisejících staveb do plánované kapacitní retenční nádrže, s následným zpožděným odvedením do Mratínského potoka. Během realizace výstavby silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) by mělo dojít i k přepojení významné části kanalizace z Cínovecké do nově budované retenční nádrže u okruhu a tím by došlo k výraznému zlepšení stávající situace zejména v oblasti Blat.

Z výše uvedeného rozsahu této akce je patrné, že se bude jednat o velice náročný úkol se zapojením více subjektů v rámci Magistrátu, majitelů nemovitostí a správců komunikací a sítí (zejména PVS a TSK), nehledě na finanční nároky na každou z jednotlivých fází. V první fázi jsou jednotlivá opatření posuzována z pohledu jejich priority a možnosti začlenění do již připravovaných či rozpracovaných projektů. První jednání již byla zahájena.

I touto cestou bychom chtěli poděkovat zástupcům PVS, a.s., a TSK hl.m.Prahy a.s., a odborů Magistrátu hl. m. Prahy za jejich podporu tomuto náročnému úkolu.

Bleskové povodně (článek v Ďáblickém zpravodaji , červen 2020)

Ďáblice postihují povodně. Je to k nevíře vzhledem k poloze naší městské části na úbočí nejvyššího kopce na severním okraji Prahy, ale je to tak.

Silné přívalové deště čas od času způsobí přetížení a zahlcení dešťové kanalizace v ulicích Ďáblic (nejsilněji v historickém jádru Ďáblic – U Parkánu, Na Štamberku) a způsobí okamžité zvednutí hladiny na Mratínském (Červenomlýnském) potoce, do kterého se vlévají. Varování před přicházejícími, tzv. bleskovými povodněmi je vzhledem k jejich charakteru téměř nemožné. Ale alespoň již dnes existují informace, podle kterých je možné riziko přicházejících srážek, jež mohou podobné povodně způsobit, předpovědět.

Co způsobuje povodně v Ďáblicích?

Voda do potoka přitéká nejen z prameniště a nádrže Ohrada, ale také z dešťové kanalizace. Do té je svedeno odvodnění komunikací a také většina střech a zpevněných ploch ďáblických objektů – tak byly stavby dříve povolovány. Odvodnění Prosecké radiály – Cínovecké ulice je do potoka přímo svedeno pouze z krátkého úseku, jinak je podél Cínovecké vybudováno několik retenčních a usazovacích nádrží.

Pražská vodohospodářská společnost, a. s. (dále jen PVS), která má na starosti kanalizační infrastrukturu v Praze, její úpravy a rozvoj, zpracovala již několik studií, které navrhují kroky vedoucí k lepšímu zprůchodnění a odlehčení kanalizačních stok v Ďáblicích.

Navrženy jsou stavby, které berou v potaz tři základní typy opatření na stávající kanalizační síti:

- přepojení a „přespádování“ některých uličních stok a „odlehčení“ zejména přetíženému úseku U Parkánu;

- zvýšení průchodnosti „kritických míst“ v současném systému kanalizačních stok;

- budování objemných podzemních retenčních nádrží pod komunikacemi, které pomohou snížit nárazový maximální průtok a zpozdit odtok dešťových vod do kanalizace.

PVS pracuje na detailní studii proveditelnosti. Vzhledem k faktu, že všechny tyto stavby jsou náročné po stránce finanční, technické i organizační, je příprava a projednávání dlouhodobé. Finanční náročnost převyšuje několikanásobně možnosti městské části.

Nejefektivnějším způsobem, jak snížit míru zahlcení kanalizace, je zachycení co největšího množství srážek na zastavěném území. Přímo v místě, kde spadnou tak, aby do stok dešťové kanalizace vůbec nedotekly nebo přitekly se zpožděním. Navíc – cenná zachycená voda může být dále využita: zalévání, splachování, vsakování do půdy apod. V posledních letech je u všech novostaveb, nástaveb a rekonstrukcí objektů posuzován soulad s požadavky tzv. vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.), do kterého jsou požadavky na zachycování srážkových vod zapracovány.

Opatření jsou relativně jednoduchá a snadno realizovatelná pro nové stavby tzv. „na zelené louce“. Složitá řešení mohou nastat u rekonstrukcí, nástaveb, přístaveb apod., kdy zejména v zástavbě hrozí nebezpečí ztráty stability sousedních staveb. Pro budování dešťových jímek je stále možné čerpat peníze z dotačního programu Dešťovka (vypsán Ministerstvem životního prostředí ČR a Státním fondem životního prostředí ČR na podporu udržitelného hospodaření s vodou v domácnostech).

Při prudkých přívalových deštích také dochází i ke splavování ornice z polí. Zde by jednoduchým opatřením byla důsledná orba „po vrstevnici“, nikoliv „z kopce dolů“, aby brázdy mohly zachytit větší množství vody a nedocházelo k odplavování cenné ornice.

Při této příležitosti je nutné zmínit, že neméně důležitou oblastí je také zamezení vypouštění dešťových vod do splaškové kanalizace. Jak objevily průzkumy v předešlých letech, ale zejména jak je patrné z charakteru a množství splaškových vod během srážek, které přitékají do přečerpávací stanice u Mratínského potoka, jsou do splaškové kanalizace na území Ďáblic nelegálně svedeny i dešťové vody, a tím dochází během dešťů k vyšší intenzitě zaplavování splaškové kanalizace dešťovou vodou. Problémy to způsobuje nejen v přečerpávací stanici, ale i v obytných objektech ve spodní části Ďáblic. Náprava je v tomto případě pouze na každém majiteli nemovitosti v Ďáblicích.

Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (dále jen PVK), správce kanalizace, bude namátkově pokračovat v kontrolách, zdali nejsou do splaškové kanalizace zaústěny i dešťové vody ze střech, okapů, teras, verand apod. PVS paralelně pokračuje v přípravě realizace projektu „Zvýšení kapacity přečerpávací stanice splaškové kanalizace“ včetně zvětšení retenčního prostoru v oblasti u přečerpávací stanice. I to by mohlo pomoci částečně eliminovat škody v domácnostech, ke kterým v minulosti při výjimečných deštích docházelo.

Způsoby varování a předpověď bleskových povodní

Na horním toku Mratínského (Červenomlýnského) potoka, několik set metrů od jeho prameniště, je předpověď zvýšené hladiny na potoce a v dešťové kanalizaci velice problematická. Nikdo není schopen přesně předpovědět množství vody, které skutečně během přívalového deště nebo bouřky spadne na severovýchodní úbočí Ládví a která přiteče do potoka. Hladina se zvedá velice rychle. Hlásné profily, podle kterých jsou vyhlašovány stupně povodňové aktivity, jsou umístěny níže na toku potoka – v Miškovicích a ve Veleni, a to už bývá voda z ulic v Ďáblicích pryč.

Z dostupných informací je však možné dozvědět se, zdali EXISTUJE a jaká je MÍRA RIZIKA, že přicházející srážky mohou krizovou situaci vyvolat!

Nejsnáze dostupnými informacemi o rizicích bleskových povodní jsou výstražné informace Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) – zde jsou uvedeny zvláštní oddíly pro varování před silnými dešti a povodněmi. Tato varování jsou vydávána pro každý okres ČR, v případě Prahy pro celé území hlavního města, a aktualizována jsou dle vývoje situace v reálném čase: bit.ly/výstrahy_CHMU

Podrobnější informace zaměřené na lokální přívalové povodně jsou dostupné v sezoně od dubna do října na Portálu ČHMÚ v aplikaci Indikátor přívalových dešťů: bit.ly/indikátordešťů

Na přehledném grafickém výstupu se můžeme dozvědět aktuální stupeň nasycení půdního podloží a množství potenciálně rizikových srážek za jednu, tři nebo šest hodin.

Riziko vzniku přívalové povodně je pak vyobrazeno přímo v mapové aplikaci barevnou škálou: bez označení – bez rizika nebo zanedbatelné riziko; žlutá – malé až střední riziko, hnědá – vysoké riziko, červená – velmi vysoké riziko. Podrobnou mapovou aplikaci naleznete nejsnáze také z portálu ČHMÚ: bit.ly/rizikopovodně

Údaje o množství spadlých srážek v nejbližší měřicí stanici Praha-Ďáblice (stanice HMP) včetně indexu nasycení půdy jsou dostupné online (s minimálním zpožděním) na adrese: bit.ly/spadlésrážky

Jaké chystáme další kroky?

Požadavky na zachycování dešťové vody, zpomalení jejího odtoku, zadržení, vsakování do půdy i možné způsoby využití se nevyhnou žádným stavebníkům. To vyplývá jak z nutnosti hospodaření s dešťovou vodou, tak z podmínek vyplývajících z výše uvedeného vodního zákona.

Pokračujeme v jednání s PVS a přípravě jednotlivých investičních kroků na straně hl. města Prahy, které by měly vést ke snížení dopadů prudkých srážek přímo v ulicích Ďáblic.

Během let 2020 a 2021 bude dokončován digitální povodňový plán v rámci jednotného celopražského systému, který bude zveřejněn na našich webových stránkách včetně propojení na Portál ČHMÚ a jeho mapové aplikace.

Letos v říjnu navíc čeká naši městskou část ze zákona nutná povodňová prohlídka se správcem Povodí Labe, a. s. Majitele pozemků v korytu potoka a na jeho březích budeme po prázdninách individuálně informovat o přípravách na tuto akci a vzhledem k jejímu rozsahu vyjde předběžná informace i ve Zpravodaji.

S přáním příjemného léta bez povodní

Jan Hrdlička

------------------------------------

informace sestavené v roce 2018

A. Co se již udělalo
1. Nekapacitnost dešťové kanalizace konstatoval již Generel odvodnění Ďáblice 2004 (viz ĎZ 2/2004 s.2). Závěry potvrdil i GO Praha-sever 2007.
2. Bylo připraveno řešení 1.etapy odvodnění západní části Ďáblic (DUR 2006: textová část a situace [P5] [P6] [P12], viz ĎZ 2/2006, s.2, ĎZ 5/2006, s.1).
3. Bylo připraveno dílčí řešení havarijního stavu odvodnění hasičské zbrojnice (viz ĎZ 11/2009 s.2) a zrealizováno v neúplném rozsahu v letech 2010-2011.
4. Byla ověřena možnost alternativního umístění retenční nádrže a trasy sběrače - viz “Technické podklady 2016” - textové části: [1], [2], přílohy: [P1], [P3], [P5], [P6] a dalších.

B. Znovuotevření problému
Odvodnění Ďáblic znovuotevřela Komise výstavby a investic (dale jen KVI) na svých jednáních: 1.6.2015, 2.11.2015, 27.6.2016, 7.11.2016. KVI doporučila dva způsoby řešení.
Doporučené způsoby řešení se promítly i do zápisu z jednání k zaplavování památkové zóny “Staré Ďáblice” a k řešení odvodnění Ďáblic, které se konalo dne 23.11.2016 na půdě Pražské vodohospodářské společnosti:
1. řešení v místě spadu – hospodaření s dešťovou vodou (viz DEŠŤOVKA(odkaz je externí)),
2. řešení na výstupu dešťové kanalizace – odvodnění Ďáblic (viz též výzva č.62/2017 OPŽP(odkaz je externí)).

C. Osvěta k odvodnění Ďáblic a hospodaření s dešťovou vodou
Na stránkách Ďáblického zpravodaje (ĎZ 12/2016, s.4, ĎZ 1/2017, s.6, ĎZ 2/2017, s.12-13, ĎZ 3/2017 s.12-13, ĎZ 4/2017, s.4-6, s.10-11) je následující osvěta k odvodnění Ďáblic a hospodaření s dešťovou vodou:

R.Rexa: Odvodnění Ďáblic – hospodárnější nakládání s dešťovou vodou, ĎZ 1/2017, s. 6.
R.Fišáková: Zachytávání dešťové vody pro její další využití, ĎZ 2/2017, s.12.
R.Rexa: Akumulace a využívání dešťové vody, ĎZ 3/2017, s.12.
J.Täubel: Hospodaření s vodou na našem pozemku Na Blatech, ĎZ 2/2017, s.12-13.
J.Abrahám: Podzemní vsakování, ĎZ 3/2017, s.13.
J.Havrda: Jednoduché vsakování, ĎZ 2/2017, s.13.
D.Hrdý: Průzkum kanalizace kouřem, ĎZ 3/2017, s.12-13.
Anketa – jak vnímají “vodu” zastupitelé? ĎZ 4/2017, s.4-6.
L.Früblingová: Dotační program Dešťovka, ĎZ 4/2017, s.10.

D. Beseda „Odvodnění Ďáblic a hospodaření s dešťovou vodou – HDV”
(pozvánka na besedu, fotogalerie, audiozáznam1, audiozáznam2, reportáž TZB-info(odkaz je externí), reportáž PRAHA TV(odkaz je externí))

Dne 19.4.2017 proběhla pod záštitou radní hl.m.Prahy RNDr. Jany Plamínkové v Praze – Ďáblicích beseda „Odvodnění Ďáblic a HDV”.

Cílem besedy byla výměna informací o
- aktuálním stavu řešení odvodnění Ďáblic
- výhodách, podmínkách a možnostech přechodu od likvidace k HDV
- dotačním programu “Dešťovka” a další podpoře HDV
Součástí besedy byla i fotogalerie záplav v Ďáblicích během přívalových deštů.

Úvodní slovo pronesla RNDr. Jana Plamínková(odkaz je externí), radní hlavního města Prahy(odkaz je externí)          (A1 04:35)

V první části besedy, zaměřené na důvody a motivace přechodu od likvidace k HDV, jednotlivá témata uvedli a na vznesené dotazy odpovídali:
1. Ing. Martin Vlk(odkaz je externí), ředitel Odboru technické vybavenosti, hl. m. Praha
     Aktuální stav řešení odvodnění Ďáblic (A1 09:10)
2. Doc. Ing. David Stránský, Ph.D.(odkaz je externí), předseda Asociace pro vodu ČR(odkaz je externí) , ČVUT Fakulta stavební
    Výhody přechodu od likvidace k HDV (uvedení, prezentace, A1 10:45)
3. Ing. Miloš Růžička, starosta Městské části Praha – Ďáblice
    Motivační podpora městské části při řešení HDV na pozemcích v k.ú. Ďáblice (A1:29:10)
4. Ing. Jakub Hrbek, ředitel Odboru řízení Národních programů, Státní fond životního prostředí ČR(odkaz je externí),
    Dotační program „Dešťovka“ a „Nová zelená úsporám“ (uvedení - str.10, prezentace, A1:45:35)
V diskusi vystoupili J. Haleš (A1 60:35), Č. Štuka (A1 69:35),  F. Michek (A1 72:55). Na vznesené náměty a dotazy odpověděli J.Plamínková (A1 65:35) a J.Hrbek (A1 70:25).

V druhé části besedy, zaměřené na požadavky/podmínky/specifika/řešení HDV, jednotlivá témata uvedli a na vznesené dotazy odpovídali:
1. Ing. Hana Rosypalová, vedoucí úseku koncepce kanalizací a ČOV, Pražská vodohospodářská společnost a.s.(odkaz je externí)
    Obecné požadavky správce kanalizační sítě při HDV (uvedení, prezentace, A2 2:15)
2. Zdeněk Pokorný(odkaz je externí), manažer operativního útvaru generálního ředitele, Pražské vodovody a kanalizace, a.s.
    Obecné požadavky provozovatele kanalizační sítě při HDV (A2 17:00)
3. Richard Kohout, Vodoprávní úřad(odkaz je externí), Lanškroun
    Podmínky státní správy na umístnění podzemního zařízení HDV (uvedení, A2 23:00)
4. RNDr. Zdeněk Zelinka, způsobilý v hydrogeologii
    Hydrogeologická specifika Ďáblic, vsakovací zkouška z pohledu hydrogeologa (uvedení, A2 42:30)
5. Mgr. Jeroným Lešner, způsobilý v inženýrské geologii, Geotechnik.cz(odkaz je externí)
    Hydrogeologická specifika Ďáblic, vsakovací zkouška z pohledu geologa (uvedení, A2 47:50)
V diskusi vystoupili D. Stránský (A2 50:50, 57:50, 72:30), O. Nehasil (A2 53:50, 73:10), R. Rexa (A2 58:50, 68:05, 78:30), K. Bezušek (A2 60:55, 66:40), M. Hlásková (A2 76:45), M. Poláček (A2 78:10), M. Lonek (A2 81:35) a M. Stroblová (A2 84:45, 89:15). Na vznesené dotazy odpovídali Z.Pokorný (A2 54:40), H.Rosypalová (A2 65:30, 70:10, 80:20, 90:45), J.Hrbek (A2 74:05, 84:00) a M.Růžička (A2 86:05, 89:35). Dodavatelská řešení HDV společnosti VODACZ představila její zástupkyně S.Kozáková (uvedení, prezentace).